Pomlázka velikonoční 20 cm s mašlí

Pomlázka je nástroj spletený z několika proutků, většinou 6–12, typicky ze sudého počtu, nejčastěji vrbových. Způsobů splétání může být libovolné množství, ovšem některé jsou upřednostňované: Typický způsob splétání pomlázky je stejný jako pro ukončování okraje košíků, tedy z osmi stejně dlouhých prutů, kdy se vrchní z jedné čtveřice provléká zpředu prostředkem protější čtveřice, mezi jejími dvěma páry, a zadem se zase vrací na spodek/vnitřek své původní čtveřice. Vzniká tak svazek zhruba čtvercového průřezu

Slovo pomlázka, jako výraz pro činnost při které dochází k vyšlehaní děvčat je všeobecně, jen s několika málo výjimkami, používáno v Čechách, zatímco na Moravě a v českém Slezsku je názvosloví bohatší. Na jižní Moravě se tak lze setkat s výrazy mrskút a mrskačka, mezi Kroměříží a Vsetínem a na Slovácku zase se slovem šlahačka. Na severní Moravě a v přilehlých částech Čech a Slezska se zase užívá výrazů jako jsou šmigrust, šmergust, šmerkust či šmékustr. K dalším užívaným výrazům pak patří dynovačka, binovačka, vinovačka, pamihoda, houdovačka,  koleda,  malovna,  šibačka,  buďačka,  tatarovačka, kyčkování, kyčkovanka, šibota a tak dále. Existuje také německá podoba slova: Schmeckostern nebo Aufpeitschen. Taktéž nástroj užívání při pomlázce má řadu variant názvů: pamihod, metla, šlehačka, žila, korbáč, karabáč, hodovačka, tatar, šibák, kocar, čugar, kantar nebo kančúch.

Slovo pomlázka je spojováno s výrazem omlád „(mladá) ratolest, prut“ a slovy jako omlazení a omládnout. Termín by v takovém případě vycházel z názoru že skrze mrskání ratolestí dochází k zajištění mládí, zdraví a plodnosti.